Dnes jsem jela na aukci kozlíků do Jablonného v Podještědí. Měla jsem předvybrané dva kozlíky, kteří liniově pasovali k mým holkám. Ale paní Romanovská toho svého nepřivezla vůbec a druhý se mi moc nelíbil. Navíc to byl divoch. Takže jsem si ještě před samotným výběrem plácla s paní Eliškou Horynovou, jejíž kozlík se mi líbil nejvíce. Znamená to sice vozit Andulu k jinému kozlovi, ale ON byl tak krásný a hodný a ovladatelný.....navíc to je poslední šance získat kozlíka od této výborné chovatelky, která po mnoha letech s chovem koz končí. Liniově mi padne k Barče a Terině. Kozlík tam měl i své dvojče a oba postoupili do výstavního kruhu. Toho svého jsem už vedla já, paní Horynová předváděla bratra. Po pečlivém výběru komise oba skončili ve výstavním kruhu jako poslední (kozlíci se postupně vyřazují), takže bylo jasné, že si paní Horynová odveze dva poháry za první i druhé místo. A náš Jeníček vyhrál. Takže v mém chovu bude poprve působit vítěz nákupního trhu. Jeníček je linie Ještěd, ER. Takže příští rok snad budou opravdu super kůzlata. Jeník šel hned po příjezdu domů k Terině a Barče, ale obě ho mydlily a nechtěli se ani seznámit. Tak jsem ho oddělila do samostatného boxu tak, aby na holky viděl. Vzal to klidně a nijak se na holky nesnažil dostat. Nejspíš si řekl, že si počká.