Cestou z Prahy domů do Krkonoš jsme se zastavili u poníků v Železnici. Ela s manželem za nimi jezdí častěji , já je ale viděla po třech měsících. Tentokrát to byl Oskar, komu jsem byla ukradená. Neměla jsem totiž s sebou žádný mls, abych nevybláznila všechny kobyly v ohradě. Tiffany přiběhla na mé zavolání a nechala se vymazlit. Protože je venku sucho, jsou oba poníci krásně čistí. Navíc byli vyčesaní. Tiffany narůstají další prameny hřívy a má ji hustou a nádhernou. Ocas už tahá po zemi. Díky obrovskému výběhu a své běhavé povaze má krásnou osvalenou postavu. Je to prostě naše krásná přítulka. Za čtrnáct dní už bychom měli mít oba poníky doma. Už se hrozně těšíme.