Zima a sníh jsou definitivně tady. Ale mě to nevadí, protože manžel vyslyšel mé dlouholeté prosby a koupil sněžnou frézu. Cestu k poníkům už nemusím udržovat lopatou. Shetíkům udržuji čisté trasy mezi senem, vodou a přístřešky, takže mají i dost prostoru, aby se mohli proběhnout. Frézujeme v případě potřeby - tedy když nafouká a nasněží, cestu v délce přes 200 metrů.
Fortune letos není tak tlustý jako v loni, z čehož jsem trochu nervozní a pořád ho pozoruji. Ale dovádí s Prism, tak je vidět, že má dobrou náladu. Všichni denně dostávají na přilepšení doplňkovou směs s vitaminy a sena mají neomezeně. V ohradě už měsíc nemám elektriku, dvě spodní lanka už jsou uvězněná ve sněhu. Ale oni se stejně ponďové drží u sena a ohradník i bez proudu krásně akceptují. Ono- kam by utíkali.....všude jinde by se po břicho bořili ve sněhu.
Na Sivestra jsme u nich o půlnoci pro jistotu byli. Vzdálené ohňostroje je nechávali docela v klidu, ale vyplašili je dvě rachejtle od sousedů. Fortune s Jasmine křepce vyběhli kopec a tam počkali na Martina, který je zase odvedl dolů. Dostali mrkev a bylo vidět, že jsou rádi, že jsme s nimi.